Tourist Trophy nebo zkráceně jen TT bývá v motoristickém sportu synonymem pro závody nejvyšší obtížnosti. V rámci motocyklového mistrovství světa se na holandském Assenu jezdí Dutch TT, svého času patřila do MS tak Švédská TT v Anderstorpu a třeba i naše Velká cena na starém brněnském okruhu bývala samotnými jezdci označována jak malá TT. Podobných příměrů by se našlo určitě mnohem více, ale skutečná Tourist Trophy je stejně jen jedna jediná – ta na ostrově Isle of Man.
S fenoménem TT jsem se poprvé setkal před mnoha lety v našich motoristických časopisech a pak především v knize Na plný plyn, kde o svých startech na TT neopakovatelným způsobem vypravuje náš nejúspěšnější závodník František Šťastný. Svými výkony na TT si na „ostrově věčné touhy“, jak Isle of Man ve své knize označuje, vydobyl značný respekt a uznání. A přesto, že je tomu již 40 let, co František na TT startoval naposledy, je zde nadšeně vzpomínán dodnes. Jakmile jsem se při svých návštěvách Isle of Man zmínil, že jsem „Czech“, tak to hned bylo „Oh yes, Frankie Stastney and Džava. Fantastic!“ Moc hezky se to poslouchalo. Je však smutné, že Františka si mnohem více váží v zahraničí než my doma.
K mým návštěvám Tourist Trophy ale vedla dlouhá cesta. V době, kdy byl svět rozdělen železnou oponou na dva nepřátelské tábory jsem neměl v podstatě žádnou možnost takovouto cestu „na západ“ uskutečnit, přesto jsem dle možností TT sledoval a snil si svůj sen, že snad jednou možná…. Můj den „D“ nastal v květnu roku 2001, kdy jsem uskutečnil toužebně očekávanou cestu na Isle of Man a těšil jsem se, že konečně uvidím legendární Tourist Trophy na vlastní oči. Leč bohužel neviděl jsem. Jak to? No jednoduše.
Na Britských ostrovech se v té době rozšířila nákaza kulhavky a slintavky hospodářských zvířat a ve snaze zabránit zavlečení tohoto onemocnění na Isle of Man, což by ve svých důsledcích mohlo být pro tamní farmáře likvidující, bylo rozhodnuto o zrušení Tourist Trophy. Bylo to jedinkrát v mírových časech, kdy se Tourist Trophy nekonala (předtím se TT nejela jen v období dvou světových válek). Tenkrát se mi doslova zhroutil celý svět. Dnes však v kontextu pozdějších událostí v tom spatřuji i určitý pozitivní prvek a jsem vděčný, že jsem tehdy mohl na Isle of Man strávil dva týdny v poklidu bez toho obrovského mumraje doprovázejícího TT. Bez desetitisíců „bláznivých“ motorkářů jsem měl možnost prohlédnout si v klidu všechny krásy ostrova, na něž při TT prostě není čas. A vězte, že je nač se dívat. Největší atrakcí je zde ale samozřejmě samotná Tourist Trophy.
Tu jsem nakonec přeci jen shlédl o tři roky později (2004) a ještě jednou při stoletém výročí TT v r.2007. Ohledně TT možná více než kde jinde platí ono okřídlené rčení, že lepší jednou vidět než 100x slyšet, přesto bych tu rád některé ze svých zážitků zmínil.
V roce 2004 jsem tehdy první závod TT Formule-1 sledoval na jednom z kultovních míst okruhu, v zatáčce Creg-ny-Baa. Na místě jsem byl již notnou dobu před startem závodu, abych zaujal co nejlepší pozorovací pozici a každou chvilku jsem očima netrpělivě tlačil ručičky hodinek dopředu. Nemohl jsem se dočkat až „to“ začne. Pak jsem konečně z mnohých tranzistoráků naladěných na vysílání stanice Radia TT odposlechl, že na trať vyrazil jako první obhájce loňského vítězství Adrian Archibald, jehož pak v 10-ti vteřinových intervalech následovalo celé startovní pole. Takže slabá čtvrthodinka a jsou tady, těšil jsem se. Těch pár minut se ale hrozně táhlo. Každým okamžikem už ale vzrušení všech přítomných gradovalo a…. konečně jedou!
Hned od startu byl nejrychlejší John McGuinness a po prvním kole se dotáhl až na Archibalda. Vidím to jako dnes jak se zatáčkou kolem nás pokaždé prohnala tato červenomodrá dvojice. Vepředu s číslem 3 na červené Yamaze McGuinness a za ním s jedničkou Archibald v modrých barvách Suzuki. Drželi se spolu po celý závod a McGuinness tím kontroloval své vedení, které dotáhl až do vítězného konce. Nebylo to však vítězství jediné a v průběhu závodního týdne k němu John přidal další dvě. Dokázal totiž ještě vyhrát závod Lightweight 400 a Junior 600, čímž dosáhl na TT tolik ceněného hattricku. V celé historii se to před ním podařilo pouze pěti jezdcům: Miku Hailwoodovi, Joey Dunlopovi, Stevu Hislopovi, Phillipu McCallenovi a Davidu Jefferiesovi.